Goodbye, a word that makes me cry...

12. září 2009 v 15:56 | 101% Cocotte |  -Zápisy
Deprese. Věc, která lidem nedá spát, věc, která ničí lidi. Nemoc, zklamání, strach... A přitom ji může mít každý a skoro každý o sobě ve chvíli horších dní tvrdí, že ji má. Nikoho nenapadá, že si bere do huby věc, která mu může zničit život, která ho dožene k věcem, které by ho jinak ani nenapadly. A ani já nemám dvakrát v oblibě lidi, kteří tvrdí, jakou mají depku a že se brzy zblázní a další sračky. A neměla jsem v oblibě ani sebe, protože tohle jsem si do huby vzala několikrát. Lituji toho, ale nenadělám nic. Ty dny, kdy chodíte od webové stránky k webové stránce a beznadějně hledáte pomoc, nespíte, nejste schopni přemýšlet, protože je to extrémně vysilující, z jídla se vám dělá zle... Vracely se a vrátí se znova. Napadá mě jen, že bych mohla být optimističtější, že... O životě hovno vim a soudím, že dělám věci, které mi na ostatních vadí. Kurva, a proč?
Jsem jenom děcko a všichni, kdo to doteď nepochopili... Tohle je nechutná hra. Denně se zavírám na hajzlu a dvacet minut si tam poplakávám. Neptejte se, proč. Jen snad, že bych naliskala fotrovi. Je tu teĎ pečenej vařenej a vypadá to, že budu mít "Staronového" tatínka. A já nechci, aby se vrátil. Všechno, co se tu dělo, když tu bydlel se tu bude dít zas, já nebudu schopna normálně přemejšlet, protože budu jen přemejšlet, jak ho nasrat, jak ho sesadit z koně, jak ho poslat do prdele, jak mu viditelně říct, co si o něm myslím. Až mě zase v noci bude vytahovat z postele, protože jsem nezavřela klavír (Ano, tohle dělal, protože na klapky se přeci práší a pak se klavír poškozuje) a jak na mě bude řvát, když zapomenu zhasnout v koupelně (šetříme energii, ale přitom máme peněz jak prase a navíc tatíček si pořád cestuje, že jo), jak mě seřve za to, že jsem neodnesla prázdnej talíř ze stolu(Ať si ho odnese sám) anebo, že jsem nepoděkovala za večeři, kterou ON nikdy nedokázal uvařit (Nedokáže vařit, nedokáže nic. Tvrdí, že se namáhá v práci HLAVOU a jenom vysedává v klimatizovaném kanclu a čumí do blba, dokud si někdo nepřijde zjistit informace o spojích.) Dělá HOVNO a dělá za sebe Boha a já nechci, aby byl s náma. Nechci, aby pořád dolejzal a nemám náladu na to, jak ráno vstanu z postele a ten kripl bude čekat, až mu někdo uvaří čaj, protože to pomalu ani neumí. Jasně, že jsem psychicky vydeptaná, protože to je jenom začátek. A já nechci, aby... Do prdele už se vším!

Má vysokej plat a žije jako socka, protože je sám a takhle mu to vyhovuje (Jako socka nežije, furt cestuje kdesi v prdeli, jenom... Nevim... Nedokážu to popsat, ale je to ostuda, jak žije. Chodí od známejch ke známým, dělá, jakoby čtrnáct dní nejedl a pak si na týdny odcestuje do prdele za moře a pak zas dělá, že nemá prachy a pak zas jede do hor. A tohle se opakuje několikrát měsíčně a pak vám řekne, že je to hroznej chudák). Ty čtyři roky, co se u nás jenom občas mihl... Ty byly luxusní. Dalo by se říct, že i přes to všechno jsme se měly s mámou dobře, že nebýt mého bráchy - zloděje - puberťáka, tak se máme líp, než nějaká Tereza s fotrem podnikatelem. Když brácha začal makat (A tudíž přestal mámě krást tisíce měsíčně), byly to nejlepší měsíce. Nejde až tak o ty peníze, ale brácha se pořád neválel doma, máma nebyla tak vydeptaná a taky fotr tolik neotravoval. No, a tohle skončilo tak čtrnáct dní zpátky, kdy začal znova dolejzat... Je to kretén, hajzl, nechci ho vidět ¨snad už ani jednou! Víc, než nad školou teď trávím čas zavřená na hajzlu, kde se pořádně vybrečím. Ale možná to můžu vzít z té lepší stránky - přes to všechno vyčerpání nemám zapotřebí sahat po noži, takhle už to nefunguje. A nebude...
Ale dost už o otci. Jsem nemocná, bolí mě v krku a asi chytnu aji nějakou tu horečku. Takže tady chodím jak mumie a žeru všelijaké prášky, které stejně nepomáhají. A taky jsem hrála po dlouhé době Czech Soccer Manager! :D Baníček porazil Zlín 0:4 a dokonca remizoval s Barcelonou, což je úspěch na to, že jsem to tak dlouho nehrála xD!

Jinak tu převelikou část s otcem... Nevykládejte si to tak, že bych ho nenáviděla. Vím, že mě má rád, že mu nejsem lhostejná.. Ale žít s ním pod jednou střechou, to je o držku. Nemyslím, že by mě mlátil, nebo tak, ale prostě vás dokáže psychicky deptat a ani o tom neví. Ale není to tou existencí, Má to po svojí matce, kterou kdybyste poznali, chápali byste, proč je takovej. Holt se geny nezapřou. Jeho sourozenci jsou na tom stejně (Viz. matka svoji adoptovanou dceru zavírala do sklepa a dělala si z ní služku a další sračky, které nehodlám rozebírat). Mějte se brutálně, já to pak asi smažu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vlastik Vlastik | E-mail | Web | 1. října 2011 v 14:07 | Reagovat

Pěknej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama