Když se člověk dozví...

20. června 2010 v 12:05 | 101% Cocotte |  -Zápisy
...Že ho všichni nenávidí, bojí se ho a proto ho nechtějí opustit a předstírají přátelství. Mám to ale štěstí...

Článek potřebuje úpravy, které budou dopsány po autorově s/zklidnění.

Víte, většina z nás (nebo vás), mladých, jsou indigové děti. Nebudu to rozebírat do hloubky, aby se nestalo, že i vy byste mě nenáviděli, ale máme(máte) tu určité poslání, které by se mělo i splnit.(Kdyžtak navštivte alue.cz, nebo poselsvetla.blog.cz, nebo prostě googlete.)Tedy - nevím, jestli jsem indigová, to musí posoudit druzí, hlavně bych musela vidět svoji auru, což hodlám v nejbližších dnech uskutečnit ;) Nicméně od chvíle, co jsem se o nich poprvé dočetla, se s nimi z velké části ztotožňuju a až snaha změnit se, abych se podřídila ostatním (jsem hloupá, ale to by mě nebral opravdu nikdo), mě od nich oddaluje.

A protože o tom často přemýšlím (nejen o tomhle) a přemýšlím o tom nahlas, strhla se další výměna názorů mě a L. po ICQ. Ve které jsem se dozvěděla, že mě nikdo nemá rád, že se všichni přetvařujou a že každýho seru. Asi svojí existencí, či co. Ale proč mi to, kurňa, nikdo není schopnej říct do očí? Mě nikdy nikdo neměl rád, byla jsem pro ostatní moc "divná" a "záhadná". Ale proč se mě bojí, předstírají přátelství a když se na něco zeptám a poprosím o upřímnou odpověď, stejně se dozvím jen něco jako přetvářku? Jak se mám chovat přijatelněji, když mi ostatní nejsou schopni říct o mých chybách?Když se chci změnit k lepšímu, jak to mám udělat, když nevím o svých nedostatcích, protože mi všichni řeknou, že mě mají rádi a že je všechno O.K.? Nebo jsem tak strašně politováníhodná, že mi to nechtějí ostatní říct, protože je jim mně líto?

Když tak procházím profily ostatních lidí, čtu jen "Jsem až přehnaně upřímná". Ale nejen ke mně ostatní zachovávají takovou faleš. Jsou nechutně falešní, obzvlášť ke mně, a myslí si, že dělají dobře. Kdybych tohle nezažívala odmalička, nejspíš bych si řekla "to je z té černé image" a začala nosit  barvy, ale zatímco nikdo nerozpozná dobro a zlo na sobě, já nerozpoznám, co je míněno upřímně a co ne. Nemám nějak extra svoje názory(většinou si na něco vyslechnu něčí názory a ten, co je mi nejbližší, pak projde úpravou a pak ho prezentuju :-D zní to divně, ale jinak bych si svoje názory utvářela hrozně brzy a často bych je měnila), ale když už nějakej mám, tak si ho prosazuju - důvod hádky? Vždyť ostatní si prosazujou svoje názory tak agresivně, že jste úplně vycuclí a když si chcete hádkou vzít energii zpět, nakonec jste vycuclí ještě víc.

L. se do mě slušně pustila (což mi nějak nevadí), ale jak mi má odpovědět na něco konkrétního, nebo poukázat na chybu, tak tvrdí něco jinýho. (A protože to zrovna čteš, tak se na mě nezlob, jen nevim, jak jinak mám tu větu přeložit, aby byla pochopitelná.) Mě to mrdzí, že mám myšlenky, jaký mám, že se mě všici bojí, že mě všici litujou, či  co. Ale vesmír je spravedlivý a nejspíš jsem vyvedla a  možná pořád vyvádím něco hodně zlýho, že se mi to takhle vrací. Třeba se jednou dozvím odpověď, ostatně jsem si jistá, že původcem všech průserů ohledně mě jsem já sama, a že se mi to všecko vrací v podobě karmy. Jenomže co? Jak si to mám uvědomit, když mi to nikdo není schopnej říct?

Uvedu příklad. Když si někdo kouše nehty na veřejnosti, tak to ostatním přijde hrozně nechutný, že jo? Teda většině. Ale tomu, kdo si kouše nehty, to nechutný nepřijde, protože je to jeho součást a ani si neuvědomuje, co dělá špatnýho. A asi takhle je to u mě. Ostatní to na mě asi sere, ale mně to nepřijde, protože je to moje součást. Naopak, udělají tu největší chybu, co můžou - lžou - a já pak tu chybu dělám pořád, protože myslím, že je to správné.

No, takže takhle. Už vás s tím nebudu zatěžovat. Mějte se hezky :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hjůbí Hjůbí | Web | 20. června 2010 v 12:19 | Reagovat

V tom případě není chyba v tobě, ale v nich.
Je smutný, že se to vždycky všechno řeší přes ICQ, ne z očí do očí. Vždyť se na ty lidi podívej: neupřímný, lháři, mazači medu kolem huby.

Určitě ale existuje někdo, kdo takový není :-) takové lidi vyhledávej, tyhle ignoruj. Hlavně se kvůli nim neměň.

2 Silmenel Silmenel | Web | 20. června 2010 v 12:42 | Reagovat

Tebe nemá zajímat, co si o tobě lidé myslí, nesmíš si to ani domýšlet - věř mi, to je nejlepší cesta do blázince.

Buď taková, jaká jsi a nepřemýšlej o tom, jak tě vnímají druzí. Vždycky se najde někdo, kdo tě bude umět přijmout a vždy se najde někdo kdo ne. Není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem a přece se kvůli tomu všichni nebudeme měnit.

Že ti lidé lžou? Jsi si tím jistá? Možná ti ta osoba jen chtěla ublížit a jak se zdá, tak se jí to povedlo. Nesmíš věřit všemu, co od lidí slyšíš a už vůbec by ses tomu neměla poddávat.

Važ si sama sebe a nepatlej se v tom, jak se o tobě lidé vyjadřují - vždycky v tom jsou jen domněnky a domněnky rozhodně nemůžeš považovat za skutečnost.

3 Nelili Nelili | Web | 20. června 2010 v 13:00 | Reagovat

Každý je originál, každý je jiný a každý je něčím vyjímečný. Každý do vínku dostal něco jiného - jeden má od přírody křivé nohy, druhý umí od přírody krásně zpívat, Ty máš od přírody tento dar. Ano, řekla bych, že je to dar. O indigových dětech jsem něco málo slyšela. Podle mě jsou tito lidé neuvěřitelně zajímaví. Nikoho takové ale zatím bohužel neznám.

Na světě je určitě spousta lidí, kteří Tě mají rádi. Teď momentálně jsi asi narazila na ty nesprávné. Chyba není v Tobě, ale v nich. Ty by ses jich přeci také mohla bát třeba proto, že mají blonďaté vlasy ;)

4 Tréz. Tréz. | Web | 20. června 2010 v 13:47 | Reagovat

Víš, rozumím ti, taky se mi to stávalo. A já byla dokonce natolik neschopná, že jsem se s těmi lidmi pak kamarádila i nadále. To, že v tobě vidí chyby a ty ne, nemusí znamenat, že je máš. Lidé si ostatní buď idealizují, nebo naopak. Myslím, že L. žárlí, že jsi lepší než ona. Většinou se tyhle věci dějí pod rouškou žárlivosti. Mám určitý názor o tomhle, pochopila jsem to asi před dvěma měsíci. Když ti člověk něco vyčítá a není ti schopen říct co konkrétně to je, žárlí že jsi lepší než on a tak ti chce shodit sebevědomí. Nevím no, neznám ji. Tebe trochu ano, přecejen to je asi rok a půl co se známe, ikdyž jen po internetu, ale to je jedno. Zkus se zamyslet sama nad sebou a poslouchat vlastní nitro, jsou tam veškeré odpovědi na naše otázky. Třeba něco najdeš, třeba ne.

5 101% Cocotte 101% Cocotte | Web | 20. června 2010 v 14:20 | Reagovat

Chtěla jsem vám všem odpovědět, ale nějak mi došla slova... Každopádně děkuji moc všem, mám aspoň, nad čím přemýšlet ;)

6 phoenix phoenix | E-mail | Web | 20. června 2010 v 20:54 | Reagovat

pod první čtyři komentáře bych se mohl podepsat... :-)

7 Netty Netty | Web | 21. června 2010 v 13:38 | Reagovat

Přetvářka je součást dnešní společnosti.Nebo spíš takovej "lídr".Já osobně jsem se před pár dny setkala s tím,že se projevili blízcí lidé,u kterých bych to nečekala.Pomlouvali mě za zády,přetvařovali se.. Už tolikrát v životě se mi to stalo.Ale pořádně nenaděláš nic,protože skoro nikdy nemůžeš vědět,kdo se přetvařuje a kdo ne,jen doufat a věřit.Myslím,že chyba není v tobě,ale v nich.Neřeknu ti,at na ně kašleš,protože mně taková rada taky moc nepomůže..Tak aspoň držím palce ;-)

8 Netty Netty | Web | 21. června 2010 v 13:39 | Reagovat

aha,tak prý spam,tak to si to prosím přečti u sebe :-)

9 Netty Netty | Web | 21. června 2010 v 17:13 | Reagovat

Já mam i bratra,je o dva roky starší.Nevycházíme,jako malou mě mlátil tak to pochází z toho asi;D :/
No,modrý pramínky,ale jsou to umělý vlasy:)obrázek je tam někde v menu;DD

10 cocotier cocotier | 21. června 2010 v 18:42 | Reagovat

Ahoj,
stejně mám dojem, že ty špatná nejsi! Názory ostatních neřeš - oni taky pravděpodobně na tvé dojmy nedají...PS: Jsou důležitější věci, ze kterých by si člověk mohl dělat hlavu... ;-)

11 Kája Kája | Web | 21. června 2010 v 20:38 | Reagovat

No, jak začít? myslím že žít ve lži je to nejhorší co se může stát, i když pravda bolí to někdy dost....Proto ti říkám naprosotu pravdu. na ty holky se vyser! Pravá kamarádka ti má říct " Chováš se jak trapka! přestaň!" (dobře trošku hezčejc, ale říct to prostě musi!) jinak si nemůže říkat kamarádka. A zvlášť když se neudrží a vytáhne to na tebe v hádce, tak kde sme? V hádce se přece takový věcy vůbec nevytahujou. No nic, to si musí tvoje "L." srovnat v hlavě sama.
Je pravda, že já sama v téhle otázce mám zmatek,  nikdy nevíš jestli ti kamarádi nelžou, ale to už je zase otázka důvěry :-)
Každopádně, nemám ráda lidi co jsou přehnaně sebelítostiví, ty na mě občas tak působíš, ale když se nad tímzamyslím, tak já jsem tak hrozně sebelítostivá, že by to znamenalo že nesnáším sama sebe. Nic si z nich nedělej, máš ještě pár let na t najít si nové LEPŠÍ kamarády :-)

12 Kája Kája | Web | 21. června 2010 v 20:39 | Reagovat

věci

13 Radu Radu | Web | 21. června 2010 v 21:05 | Reagovat

Nehledej chyby na sobě, hloupí nebo špatní jsou oni, že nejsou schopní ti normálně říct tu "chybu" a bůhví jestli je celkově vůbec chyba v Tobě a ne jen nějakej jejich mindrák či tak něco..Bylo by lepší žít s upřímností,ale já sama mám pocit,že je dnešní společnost tak zkažená,že ti kolikrát lže i ten člověk,co je ti prakticky "nejbližší"..Těžko komentovat a něco řešit.. Třeba by se to v jiným kolektivu změnilo.. :)

14 Kája Kája | Web | 21. června 2010 v 21:17 | Reagovat

Ne, to nebylo myšleno špatně každej občas dělá něco co necnáší :-)A já si na blog taky často stěžuju :-D takže neřešme :-D Bu´d ráda žes pana Kotletu neviděla na živo, on má fakt kotlety :-D A drsný :-D

15 pavel pavel | Web | 23. června 2010 v 0:04 | Reagovat

docela zajímavá úvaha... ale myslím, že se člověk se svým charakterem nikomu nezavděčí, protože vždycky na něm každej najde nějakou tu chybu, takže si nad tím nelámej hlavu... důležité je, že se máš ráda ty :-)
už jsem tu dlouho nebyl :-( ale rty u mne taky ne :-P

16 Tréz. Tréz. | Web | 25. června 2010 v 18:55 | Reagovat

Vzpomínáš moc dobře, šla nás seřvat a rozsekala se o dveře když naštvaně vycházela ze třídy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama