Velký otazník čekající na odpověď

14. června 2010 v 19:21 | 101% Cocotte |  -Názory
Tenhle článek je plný otázek a mých úvah, nic víc, pokud se opravdu chcete o něčem dozvědět, doporučuji např. poselsvetla.blog.cz, nebo alue.cz ... 

Jako vše ostatní má i ona svůj protiklad, tedy narození. Opakovaně vstoupí do našeho života, každý se s ní seznámí, ale když ji zažijeme, už o ní nikomu neřekneme. (Vyjímkou NDE, tedy "Zkušenosti blízké smrti" - však to znáte, světlo na konci tunelu, "smrt" a pak vás to hodí zpátky do těla. O tom jindy..) Nic netrvá věčně, ale smrtí to tu nekončí. Rozhodně.


Nevím nic o svém minulém životě. Nevím o nějaké závažnější fobii, takže mě snad nikdo neupálil, neutopila jsem se, ani mne nesrazilo auto. To ale neznamená, že jsem už neumřela. Jsem přesvědčena o reinkarnaci, po smrti přeci něco musí být. A před ní taky. Vlastně... Všichni, kdo prožili klinickou smrt, prostě umřeli, ale jejich duše se vrátila do fyzického těla a doteď žijí, tvrdí, že už se smrti rozhodně nebojí a dokonce se na ni těší, jenomže mě nikdo nepřesvědčí, já z ní mám strach. Ne až tak z té vlastní, jako ze smrti mých blízkých - rok 2012 se blíží, jsme bioroboti, rozhodně nejsem dobrý člověk, shoříme... Kladu si otázku - co bude s duší? Přeci nechci být navěky uvězněna v nejvyšší astrální dimenzi, kde není čas ani prostor, vlastně se tam nejspíš nedá nic dělat, tak mě napadá... Jaký je to tam pocit? Dá se tam něco vnímat, anebo je duše úplně ,,mrtvá,, (zase se dostáváme ke smrti)? V druhé astrální dimenzi je jen čas, bez prostoru, tam bych rozhodně uvíznout nechtěla. Ale být nikde a v ničem? Mám v tomhle článku úplný zmatek, ale píšu, jak mě to napadá. Ani nepřemýšlím nad tím, co už jsem sepsala, co bych měla napsat a jak pokračovat v otázkách a odpovědích.  Z nejvyšší astrální dimenze pochází duše, které po smrti hledají své nové fyzické tělo. (Tzn. když vás teď zabiju, vy si odletíte nejvýš, jak to jde, počkáte si, vlezete do ještě nenarozeného děcka a holahop, jste zase na světě) Jak mám teda chápat neuronové sítě? Geny? Vždyť duše má stále podobné vlastnosti, tak proč si je v názorech podobná matce či otci?

Až za dva roky (2012) až několik set let skončí většina života na naší planetě, co bude pak? Přestěhuje se duše "jinam", nebo skončí v ničem? Existuje někdo jako Bůh, anebo andělé slouží lidem bez dohledu někoho "Vyššího?" Kdo je Bůh? Jak si to příroda dokázala tak zařídit...? Když dostanu odpověď, až umřu, stejně ji zase zapomenu, až tu budu zas, jestli tu ještě budu.  Pochybuju, že po tomhle životě, kterej teď vedu, by mohla přijít nirvana a abych byla v příštím životě třeba kytka (nic proti vám, květinky), to je zas moc krutý.

Néé, mohla bych skončit s těma otázkama, nejen já v tom mám zmatek. Smrt se zkrátka rozhodně nedá nahradit slovem "konec", spíš jen "část našeho dlooouhého života". Jenomže... Jak dlouho ještě budeme žít a kde?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tréz. Tréz. | Web | 14. června 2010 v 19:45 | Reagovat

Na rok 2012 nevěřím, protože Májové se sekli o tři roky, tudíž podle našeho letopočtu měl být konec světa již minulý rok - a nic se nestalo.

2 Lucy Lucy | E-mail | Web | 14. června 2010 v 20:06 | Reagovat

Já nevěřím na to, že v roce 2012 skončí svět. A hlavně konec Mayrského kalendáře neznamená konec světa, ale konec jedné etapy...

3 Tréz. Tréz. | Web | 14. června 2010 v 20:15 | Reagovat

Děkuju za linky, přečtu si to :)

4 Lucy Lucy | E-mail | Web | 14. června 2010 v 20:40 | Reagovat

To je sice pravda. Na kvalitě článků záleží, ale potěší to, když najedu na blog a vidím, že tam bylo už tolik lidí :)

5 phoenix phoenix | E-mail | Web | 15. června 2010 v 20:44 | Reagovat

tohle by bylo na dlouhý povídání...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama