Říjen 2010

Už jsem si myslela, že to vydržím. Nepsat.

13. října 2010 v 21:39 | 101% Cocotte |  -Zápisy
Jenomže pak jsem našla jeden blog. Blog z května minulého roku a byl mého Dvojčete. A našla jsem i jeden blog pana N., a nějak se mi zastesklo.

Jenomže... Všechno by bylo jednodušší. Ale jsem zmatená...

A vůbec, až na tenhle chvilkovej pocit, vůbec nemám chuť se vrátit. Vůbec netuším, proč vám tohle říkám, vůbec nevím, proč zrovna píšu tenhle článek. Jen, že... Děkuju za všechno. Že můžu číst vaše blogy, můžu přemýšlet i o osudech ostatních. Vůbec o sobě nedávám vědět do komentářů, já vím, nezmění se to. Nechci na sebe upozorňovat, prostě neexistuju. A to by se možná změnilo, kdyby mě chuť blogování znovu nepřešla. Ale přešla, sotva jsem začala psát tenhle odstavec. Asi bych to všechno měla smazat, ale když už jsem si vzpomněla na heslo...