-Zápisy

Dětství

20. ledna 2010 v 10:16 | 101% Cocotte
-Jako malá jsem byla psychopat.
-Jako malá jsem byla drsný psychopat.
-Psychopat jsem pořád, ale už nemám potřebu se s tím chlubit
-Jako malá jsem byla přesvědčená, že pod klapkami našeho klavíru jsou ukryty miliony.
-Jako malá jsem vzala nůž a začala seškrabávat povrch klapek klavíru, protože jsem si myslela, že jsou tam miliony.
-Otec mě nachytal a dal mi takové kázání (P.S.: bylo to tak ve druhé-třetí třídě), že jsem se od té doby už skoro nedotkla nože.
-A už jsem se od té doby nedotkla klavíru a díky tomu mě málem vyrazili ze ZUŠky.
-Ale to nemuseli, já jsem po třeťáku odešla sama.

Ár jú ímou?

19. ledna 2010 v 23:01 | 101% Cocotte
Předem upozorňuju, že tenhle článek je katastrofální, protože mi nebliká v hlavě taková ta žárovka.

Tak hraju Godfathera. Je to fakt výborná hra, akorát se naprosto dementně ovládá - na to se ale též dá zvyknout - každá hra má jiné ovládání - zvykla jsem si. Na hru jsem si vzpomněla, když jsem se minulý týden dívala v TV na druhý díl první části Kmotra (Kmotr=Godfather pro ty pomalejší) (první díl jsem viděla několikrát a druhý si nevzpomínám, ale mám dojem, že taky). S knížkou jsem se bohužel neseznámila, ale když je film opravdu špica, knížka musí být fakt žrádlo, měla bych začít číst :-D Ale zrovna dočítám Emily The Strange - Ztracené dny, pak se konečně pustím do půl roku rozečtených My děti ze stanice Zoo a pak zřejmě znovu rozečtu svoji sbírku puberťáckých romantických knížek z edice Alice a... (schází mi jen dvě nebo tři knížky z této edice, minulý rok jsem tu Alici celkem dost hltala). Zpět ale ke Kmotrovi - mohla bych dělat v budoucnu testera , nebo tak něco, protože pořád hraju hry, aniž bych se zaměřila na určitý žánr (i když GTA, Mafia a Godfather by se dal hodit tak nějak do jednoho pytle, Tomb Raider je sám o sobě sto padesát (=přes deset) her určitého žánru a závodní hry jsou též moje oblíbené). O hrách jindy, tyhle věci zajímají málo koho.


Moji milí se mi ještě neobtěžovali ozvati se z lyžáku (OK, slíbila jsem, že jim napíšu já).

Škoda, že nemám červenou tužku na oči

17. ledna 2010 v 23:19 | 101% Cocotte
...Jenom konturu, a ta není tekutá. Počmárala jsem si totiž nohu černou tužkou způsobama vraždy (podřezání žil, skok z mostu, otrava Chuck Norrisem,...) a pak se šla vykoupat, tak se mi vše smylo. Tak si říkám, že je škoda, že jsem se nepočmárala červenou tužkou, že by to vypadalo krev (Radši jen vypadat zjizvená, než být zjizvená-nemám pravdu?), ale aspoň už vím, co chci vytetovat.

Vtip. Vytetovat si chci pentagram (nevim kam), kříž (za krk), menšího dráčka na lýtko a na zápěstí tři X (xxx), za ucho možná notu a na záda (ouplně dolů na záda, ale ne na prdel :D)nápis Metal, někam (nevim kam) chci dvojitý kříž (#), Ankh (křížek nahoře s kličkou), "DS" (dělnická strana) na co nejmíň vyditelný místo a dalších sto padesát křížů (když už věřím v tolik náboženství, což pro některé není pochopitelné - o tom jindy) ale vše jen hennou.

Moji milí odjeli na lyžák a ani se neobtěžovali mi napsat, že už dojeli, ale co už nadělám jiného. Jsem čím dál šťastnější, že jsem nejela. Fakt, jako. Týden beze školy - co víc si přát??? Žádnou známku si opravovat nemusím, snad se jen budu učit do fyziky a matiky, možná se podívám na chemii a v úvahu připadají i naučitelné předměty, ale to je fakt to poslední, co chci tenhle týden dělat. Chjú.

Fight, Fight, Fight, Fight...

16. ledna 2010 v 21:34 | 101% Cocotte
Česká televize ví, jak nasrat. Že zrušili Pětku v Pomeranči jim nikdy nezapomenu, ale budiž... Dnes zapnu bednu - Game Page, pohoda... Pak začně Medúza. Kriste Pane, co to tam moderovalo za trapku? Snažila se mluvit spisovně a ujíždělo jí to, div si neužvýkala jazyk ze žvýkačky a nepříjemná jak... A pak se mi vše spojilo - zpěvačka Toxique. Nedivím se, tu kapelu nenávidím a má nenávist zesílila ve chvíli, kdy je narvali do Pětky v Pomeranči. Bednu jsem vypla a čekala, až začnou Simpsonovi, ale ono další džouk- kvůli debilní lyžovačce nebudou ani Simpsoňáci, ani Sabotáž, ani Atáci. Nasrat. Když chci vidět lyžovací pajduláky, co jezdí kolem těch tyčí, co se div nezlomí, snad si zajedu na sjezdovku, ne? Kvůli tomu nemuseli rušit Ajťáky.

Jsem divná, že mě to nasralo. Ale nasralo.

My jsme chlapci od dědiny, milujeme Kateřiny...

15. ledna 2010 v 21:36 | 101% Cocotte
Nedaleko od Řáholce jede Rumcajs na motorce!


Milí zlatí, dnes jsme v hudebce zpívali na známky. Jelikož ale zpíváme po menších skupinkách, dohodly jsme se já-Jake-Joke-Plenka, že budeme ve skupince spolu (jinak by to ani nešlo) a nastoupily jsme před tabuli s oznámením "Pančelko, budem zpívat ze strany 22". Volba - Nedaleko od Trenčína. Krásná písnička od Moravanky :-D I Chuck Norris jim závidí. Určitě !

Aha...

13. ledna 2010 v 18:26 | 101% Cocotte
Nejspíš seknu s mým jediným dříve i oblíbeným zájmem... Ano-dramaťák, tak nějak jediný "kroužek"... O konci uvažuji už hodně dlouho, ačkoliv mě to neskutečně mrzí. Přitom dřív mi to celkem šlo...

Když jsem v polovině září začala tak nějak zjišťovat, že to, co se dříve dalo nazvat "hereckým talentem", je v (čtyři hvězdičky), říkala jsem si, že se do všeho zase dostanu, že bude všechno jako dřív. A pak byl říjen, listopad, prosinec, leden... Nikde nic. Říkala jsem si, že se aspoň mírně zlepším, ale spíš se pořád víc a víc zhoršuju a já nechci, aby si ostatní mysleli, že jsem fakt tak neschopná! OK, vtipné nápady můžu mít sebevtipnější a stejně se nikdo chlámat nebude , protože nejvtipnější je ta cca pětice kvarťanů(a terciánů), kteří jsou tak hrozně vtipní, i když nic nedělají. Jakoby se lidi zafixovali proti těm, co od nich nepatří a nechlámali se vtipům v jejich podání. Jakoby všechno ztrácelo smysl - OK, tvrdím to pořád - ale aspoň u toho dramaťáku se muselo tolik změnit? No, nebylo fajn mít minulý rok skupinu vrstevníků, kde jsme se chlámali opravdu všem vtipným věcem? Cožpak kvůli něčemu hraničícímu s povrchností musí všechno jít do kopru?

Zápěstí.

12. ledna 2010 v 20:28 | 101% Cocotte
Koncer byl super :P

Učím se Sweet Dreams od Mansona na gytáru. Tu písničku už umim, ale krapet od jiného tónu, takže to s Mansonem neladilo. Vlastně neumim nic na kytaru přesto, že tvrdim, že už jsem středně pokročilý :-D. Hned na začátku je jeden debilní hmat (pro mě debilní=měsíc jsem nehrála na gytár, když nepočítám párkrát zahrání jedné-dvou pisniček), ze kteryho mě bolí zápěstí a hned ze začátku to dycky pěkně zeseru.Ale už tu sranici umím. Jako od Céčka.

Zlatý Limp Bizkit a Sex Pistols a Nirvana a Vypsaná Fixa, ti jsou jednodušší. Vlastně jsem ani nepotřebovala debilní videa z Youtubu, abych se ty srance naučila. Teď už potřebuju... :-D

Božínku

11. ledna 2010 v 20:02 | 101% Cocotte
Vzkaz pro Míšu: OK, máš nový blog, ale nespamuj mi tady, nebo tě bloknu :-D

Háj bejbiz (není to v překladu "Hi babies", ale něco na ten způsob xD)

Míša se právě přiznala, že šije gumovým medvídkům hlavy k tělům normální nití. Na mě nemá, já jim šiju hlavy zubní nití. K tomu byla též vedena diskuse, když jsme šly já, Míša, Plenka a chvíli i Joke domů (neřešit, co všechno jsme probíraly xD Jako malou ochutnávku uvedu, že se Jakovi chtělo hrozně na velkou a mně a Plence zas strašně na malou a všichni jsme se navzájem rozesmívaly... Naštěstí se nic nestalo xDDD).

Jak čelenka svými zuby sežrala chlebíček.

9. ledna 2010 v 20:21 | 101% Cocotte
Sedí vedle mne Jake (Míša). Prochodily jsme půlku Prostějova (=dvě hodiny jsme chodily pořád stejnou trasu :D) a máme dobrý pocit z toho, že se nám na radiátoru suší ponožky. O kabátu ani nemluvím.

Dnes se budou fotit "ó velké porno/promo fotky" (porno tam nebude, pokud se neopijem a neopijem se!), takže možná pak něco přibyde. Ale nyní jen dvě-tři fotky z webkamery. Chá!
Nic moc kvalita, ale aspoň je to z webky, co už

Zbláznili se.

8. ledna 2010 v 22:10 | 101% Cocotte
To byl zase den. Naprosto ne-úchvatný den. V kostce - Ráno bylo venku 30 cm sněhu - v šatně jsem si vyzula boty a zase si je obula místo bačkor - Míša se polila tuší a měla ji i mezi zubama - Čuměla jsem na U. jako na exota a on na mě - v matice jsme psali a já uprostřed testu dostala hrozný nápad a nakonec jsem vybuchla smíchy - ve fyzice jsme dělaly naprosté píčoviny - po škole jsem se bořila do sněhu - zapomněla jsem si objednat oběd.

Čak Noris.

7. ledna 2010 v 21:47 | 101% Cocotte
Chytli jsme "Chuckovinu" (náhrada za rakovinu, ale jedná se o naprosto jiné příznaky - mluvíme se slovy a v příhodných situacích nahradíme první písmeno, či celou slabiku na "č", nebo "chuck"). Krom toho, že jsme si daly nová jména - Čoke, Čake, Čamara a Č(e)Lenka (U Lenky to bylo těžší, nevěděli jsme, jestli jí říkat Čodkolenka, Členka, Čelenka nebo Členochodka, apod.), jsme titulovaly i Čabinu, Čláru, Čenise a Čarilyna Čansona. A Čandyho Dornera :-D Nahradili jsme slovo čokoláda za Chuckoláda, místo cukroví je Chuckroví... Átépé. Jestli nám doteď nepřehráblo, dnes se to stalo.

Chuck Norris dokáže zvednout zmeškaný hovor.
Chuck Norris dokáže stisknout na klávesnici ctrl+alt+delete jedním prstem.
Chuck Norris umí jako jediný padat z prvního patra z okna do patra devátého.
Chuck Norris pořezal žiletku při holení.
Chuckovy slzy léčí AIDS - ale Chuck bohužel nikdy nepláče.
Chuck Norris si neprdne, prd si Chuckne.
Chuck Norris se umí vzbudit tak rychle, že se umí přistihnout, jak ještě spí.
Když se Chuck postaví před zrcadlo, zrcadlo se rozbije. Není totiž tak hloupé, aby stálo mezi Chuckem a Chuckem!
Chuck Norris vyhrál Kámen-nůžky-papír před zrcadlem.
Chuck Norris dokáže rozplakat cibuli.
Chuck Norris vyhrál Tour De France na rotopedu.
Chuck Norris nepotřebuje peníze, protože co řekne, to platí.
Otec Chucka Norrise chtěl být odnarození, jako jeho syn.
Chuck Norris je jediný, který dokáže porazit tenisovou zeď.
Když Bůh řekl: "Budiž světlo", Chuck Norris otočil vypínačem.
Chuck Norris spadl do vody a ta se v něm utopila.

Dost už o Chuckovi :-D

Jakoby všechno ztrácelo smysl...

6. ledna 2010 v 18:17 | 101% Cocotte
Dnes byl krásný den až na to, že jsem pochopila, že jsem opravdu zbytečná.

Všichni něco sledují

5. ledna 2010 v 19:15 | 101% Cocotte
Všichni tak nějak něco sledují na druhých a pak vám dají sežrat, že jste takoví, že jste se změnili. Člověk však nemůže být stejný, ať chce jak chce - a v pubertě to platí... Dvojnásob? Nevim. Měla bych asi nejlépe vědět , jak jsem na tom já, co se změnilo na mně. Ale já to nevidím, mně to nepřijde! A proto mi vadí, když má někdo problém se "změnou". I kdyby to byla změna ze dne na den (nepočítám pózu), člověku to nepřijde a doufá, že se mění k lepšímu. Jenomže nic už nebude jako dřív.

Napadlo mne to tak, když jsem se marně snažila vymyslet, co vám napíšu do komentářů. V hlavě mám obsah vašich článků, ale komentáře nepíšu zdaleka ke všemu. Vlastně mi vůbec nejdou vymýšlet komentáře - mám vlastní názory, ale ty jsou nehodícíse. A přitom před rokem jsem okomentovala všechno! :-D Vlastně i fóra jsem byla schopná zaspamovat naprostými nesmysly (I když jako Krrk na mp3s.nadruhou.net to fakt zdaleka nebylo xD), protože mi to nepřišlo divné. Ale hlavně mi přišlo daleko víc věcí k diskutování...

Začínám se přibližovat k mé dětské části. Jakoby bylo všechno ostatní vedlejší , a´t už mé puberťácké nálady, tak moje "velice dospělé" chování... Dnes v šatně před tělocvikem jsem se rozchlámala, zpívala Sweet Dreams a řvala na celou šatnu, poněvadž tohle jsem dělala jako malá, hopsala na základce po lavicích a řvala. A teď jsem hopsala ve stokrát větší šatně a u toho zpívala Mansona. S Jokem xD.

Všechno pohltila tma

4. ledna 2010 v 18:16 | 101% Cocotte
Od soboty jsem měla myšlenku sepsat zajímavé články a poznámky z mého deníku sem na blog- ale ne, sem ne. Ve starém deníku, psaném mými opravdovými myšlenkami a pravdou, je kus mě, ale můj nový deník, do kterého sem tam napíšu (od září)... Nedokážu k němu být upřímná. I kdybych ho měla psát krví, napíšu tam něco jiného, než si myslím... Částečně ze strachu z odhalení a částečně z toho, že vlastně nevím, co si myslím a co si mám myslet...

Někdy bych se nejradši podřezala. Nenávidím, když matka nenápadně zaklepe a v tu chvíli, kdy jen "zaťuká", už vrazí do dveří (takže obyčejně vidí, že se dívám na krvavá videa, nebo že píšu sem... Nemám šanci hodit prohlížené věci na lištu), přijde k oknu a zatáhne žaluzie a pak rozsvítí. Při této "rychlé" a "neškodné" akci se mě stihne zeptat, jestli se nemám učit či jestli nemám úlohy, co chci k jídlu a jestli mi není zima. Obyčejně jenom něco zamručím, ona řekne: "Prosím?", já na ni zařvu: "Nemůžeš vypadnout? Zatáhnout rolety dokážu i sama" a ona řev samozřejmě opětuje. Pak prohodí ještě něco a práskne dveřma.

Myslela že je to Známka Punku...

3. ledna 2010 v 20:14 | 101% Cocotte
Ale to byl Hrad od Zámku Visacího :-D

Ahooj :) Dnes je vlastně nadpis skoro delší, než článek, poněvadž se musim našrotit češtinu a navíc v telce dávají Venkovského učitele, tož to si nemůžu nechat ujít :-D Zrovna tam byla ta scénka s traktorem a Známkou Punku =P

Začnu pracovat na ňákym menším módu do Mafíe, jsem sice hrozně líná a měla jsem na to celé vánoční prázdniny, ale až dneska, když jsem dohrála Mission Pack (trvalo mi to snad hodinu a půl, sice celkem pěkný mód, ale věřím tomu, že kdyby si s tím pohráli víc, máme tu jeden z nejkvalitnějších přidaných misí... Působilo to na mě odfláknutě), vzpomněla jsem si, že si s tím chci krapet "pohrát" (nakonec z toto stejně nic nebude =P). Nu nic, opouštím vás tedy. Mějte se fajn =P :D

Ať nesmutní kdo smůlu má...

2. ledna 2010 v 15:36 | 101% Cocotte
Máte rádi Ovečku Shaun? :-D Je to super pohádka, akorát nevim, jestli to děcka chápou. Nedávno jsem v nějakym katalogu viděla jejího plyšáka, vypadal nějak Takhle (odkaz) =P Já chci ovečku Shaaaaun=)

Nemůžu uvěřit, že v pondělí je už zase škola. Je to příšerné...Samozřejmě jsem se na nějaké učení úplně vybodla a sotva umím biologii, kterou se učím asi pět dní a pořád si nepamatuju ani ň. A matka mě zkoušet nemůže, protože to všechno říká za mě a pak řekne, že to umím (vypadá to takhle: "zástupci: Tetřev hlušec, Bažant,... éééé" mamka:"Koroptev polní, (blábláblá) Běžci: Patří do nich Pštrosi, Nanduové,..." - jak něco nevim, říká to za mě a nejde zastavit =D). Chňá...

Snílek (trocha té melancholie neuškodí)

31. prosince 2009 v 13:37 | 101% Cocotte

Jako malá jsem zprvu chtěla být zpěvačkou. Myslím, že tohle přání je naprosto nesplnitelné, protože už dva roky nedokážu čistě zazpívat, protože mi zhrubl hlas. Pak jsem začala hrát Mafiu a chtěla jsem být buď zazobaná žena Mafiána (bylo to ve druhé třídě, mimochodem) žijící na Sicílii, nebo programátorka. A samozřejmě, že ta programátorka mi vydržela doteď a pevně věřím tomu, že se mi to opravdu splní, protože i když nejsem nějaký PC znalec, určitě jsem na tom líp, než spousta mých vrstevníků (Myslím tím, že co se týče PCček, rozumím jim nejvíc z celé třídy a taky mám - ale to je celkem jedno - nejrychlejší psaní deseti prsty... A i na základce jsem PC rozumněla víc, než ostatní). A hlavně mě to baví. A pak mě napadlo, že bych mohla být hérečka, což bylo ještě minulý rok celkem reálné- ne, že bych v dramaťáku byla "nejlepší", ale šlo mi to, měla jsem nápad. A dnes? Nápady v hajzlu, jsem jedna z nejhorších "héreček". Vlastně nejsem nic. Jen snílek, co jednou možná bude programátorem.

S mým xichtem se nic podnikat nedá, to jste vlastně viděli. Ale nejsem tu proto, abych se kritizovala...


Ta holka v administraci do toho monitoru kouká, div jí nevypadly oči.

29. prosince 2009 v 13:06 | 101% Cocotte
Chuckoj!

Áá kurňa, neměla bych zůstávat po večerech na ICQ, melu strašné blbosti... Nejdřív vykecávám, jaký jsem samotář, že se mi lidi pořád víc a víc vzdalují, že jsem ve svých myšlenkách... Čím dál častěji padám do vlastních představ, vlastního světa (OK, to jsem na ICQ nikomu neřekla), pak začnu psát naprosté blbosti a nakonec si uvědomím, co jsem vůbec zač. Asi jsem... Divná. Ano, to je to slovo. Není nic hezčího, než mít tři opravdu dobré kamarády, + Evča, která mě vždycky vyslechne a poradí mi a Verča, která mi taky dost pomáhá. A pak jste tu vy, sice se možná přetvařujete, nevidím do vás... Ale jsem ráda, že mám tenhle blog a že jsem se mohla seznámit s lidmi jako vy. Víte, koho myslím? ;-) Dnes doplním sekci "oblíbené", pak snad vše bude kompletní.

Pořád dokola poslouchám písničku od Nirvánky... Where Did You Sleep Last Night... Kurte, cos nám to udělal...


Filtr nepropouštěcí cukr z citronové šťávy... Ani pecky.

28. prosince 2009 v 17:08 | 101% Cocotte
Víte co?Začínám zjišťovat, že chtě-nechtě, jsem samotář. Myslela jsem si, že jsou to jen typické nálady - jednou introvert a jednou extrovert - ale když mi někdo po hodině začne absolutně lézt na nervy - dokonce i na ICQ - i když nemám nic jiného na práci...

Právě jsem se snažila narvat SD kartu z foťáku do přípojky na Flashku.

Ochechule, jež si lakuje nehty.

27. prosince 2009 v 11:45 | 101% Cocotte
Dnes jedu za tetičkou, hurá! xD Ale myslím to vážně, celkem se těším... Teta je totiž v pohodě. Vezmu si korzet a sukni, muhahááá :-D Ale pod kabátem to nebude vidět :-\ Co už.

Ten lak mě nemá rád. Píšu tenhle článek a lakuju si nehty... Na černo. Upřímně řečeno, naprosto nenávidím černé nehty, vypadá to naprosto příšerně, největší trapnost... Dávám přednost průhledným lakům.. Jenomže mám těch černých už asi deset (matka se sestrou si mylně myslí, že z nich mám radost) a nechci je nechat zaschnout.. Samozřejmě, že k vánocům jsem dostala další dva, tak co už. Má-li to podtrhovat můj image, proč ne.

Když jsem byl ještě červem

25. prosince 2009 v 13:05 | 101% Cocotte
Na vánocích nejsou pěkné dárky (i když ty možná taky), ale nejkrásnější minimálně u nás je, když si do prázdného balícího papíru z již rozbalených dárečků lehne kočka. Mimochodem včera sežral Kryštof II. (To jest kocour náš) stříbro ze stromku a pak poblil stromek, když jsme zrovna mlaskali u večeře. Chňá...

Jinak to bylo lepší, než jsem čekala. Nejde o dárky, ale o celý večer. Fotr sice trapčil, ale já a brácha jsme si to užili. Celou dobu jsme dělali srandičky, posunky, vymýšleli vtípky a spojovali jsme Laru Croft a Chucka Norrise - Proč spolu vlastně ještě nežijí - když jsou oba tak dokonalí?
Mimochodem Chuck Norris umí telefonovat i bez telefonu (A mobilu,...).


Už je to pár let, co mi na Vánoce vločky zalepily oči...

24. prosince 2009 v 11:03 | 101% Cocotte
A co jsem se málem rozplakala radostí, když jsem na Štědrý den viděla plno sněhu. Chtěla jsem dnes vyjít do zahrady a vyfotit pár stěhových fotek (Andílka, zasněžené stromky,...), ale venku je jen břečka, takže nejen, že se budete muset spokojit se stále podzimním designem (Kdyby napadl sníh, asi bych šla ten kříž na hřbitov vyfotit znovu v zimní atmosféře :-D), ale i s tím, že mne vánoce nějak "neberou" a Veselé vánoce sice přeji z upřímnosti, ale také "jen" zdvořilosti...

Mamka zrovna zdobí stromeček, tak jsem si vyfotila báňku. Je to zvláštní, přijít do jídelny a tam místo koled hraje rockové rádio... Zřejmě proto, že kromě mamky už nikdo vánoce nebere vážně a i máma se na nějakou atmosféru vykašlala. Ale už je to pár let, co jsem se probudila a vánoce mi dělaly upřímnou radost... Strašně dlouho už mne neberou, není to jen počínající pubertou. Když mi bylo osm, jen jsem se xichtila na dárky (chtěla jsem Will a dostala jsem Irmu - to jsou panenky vyrobené na základě komixů Witch) a když mi bylo devět, vánoce mne už nezajímaly. A trvá to stále dál...

Koupíme si oranžový pytlik a budem do něj dávat vzduch.

23. prosince 2009 v 18:49 | 101% Cocotte
Z Evičky je ptákolesboupír. Právě jsem jí to oznámila. Ani nevim, jak to vzniklo.... Jó, a ještě je to moja manželka, jen o tom nevím (teď už jo) a ona o tom neví (Teď už jo). Všechno je takové zvláštní... Uvažovala jsem, že sem napíšu kousek sebe, který by vás možná mohl zajímat, ale měli byste mě za divnou. Konkrétně můj vztah k mužům... Jasně, mám je ráda, ale...

To byl den

22. prosince 2009 v 19:56 | 101% Cocotte
Ráno mne neprobudil budík, ale divoký sen, díky kterémuž jsem se třískla do hlavy a sletěla z postele... A o dvě minuty později zazvonil budík. Pustila jsem tedy noťas, ale díky zamotaným káblům jsem zakopla a spadla rovnou na kytaru, která letěla k zemi se mnou. V půl jedenácté jsme měli být já, ségra a její přítel u báby, takže jsem si mákla... Ani Leňa ale nešla do školy, tak jsem se zasekla na ICQ a pak jsem zjistila, že nestíhám, protože jsem měla za dvacet minut vyjít a já nebyla připravená. Pak byly dvě hodiny utrpení u báby, která do nás ládovala všechno, co našla ve spíži a Pepek, její manžel, měl zase tendenci vychvalovat si komunismus. Bába si mne mimochodem podezřívavě prohlédla (Minule jsem si netroufla přijít k ní celá v černé, tak jsem si vzala červené tričko a tmavé džíny s decentním křížem, ale dnes jsem si již dovolila vzít svoje "normální" oblečení) a zatímco já si nikoho nevšímala, bába na mě mluvila a já jen přikyvovala. Bůhví, na co všechno se mě ptala.

Divná to událost

21. prosince 2009 v 13:17 | 101% Cocotte
Hádejte, kdo stojí vedle našeho baráku. U. ! Ctěný chlapec, který se mi líbí, stojí zrovna u NAŠEHO baráku... OK, naproti jsou fízly, ale taky kontejnery a díky nim na fízly není vidět. A on stál napokraji baráku sousedů těsně vedle našeho.... Je to jakési divné. A taky přede mnou celou cestu domů (Byly jsme ještě s Lenkou u zastávky) šly jeho kamarádi. Jeden se odpojil u baráku Marušky, ale druhý šel kolem našeho bydliště a U. nepozdravil. To je ještě divnější. A nejdivnější na tom je, že když jsem kolem U. procházela (pokopával si se sněhem a chodil spomaleně sem a tam - na něco čekal), čuměl na mě. Celou dobu. Čudné to je. To by mě zajímalo, kdo tady bydlí a je s ním příbuzný. Pchňá.. I když možná už tam nestojí, přeci jen je to deset minut, co jsem procházela :-D Dobrá tedy.


Ptáci lítají pod vodou.

19. prosince 2009 v 20:57 | 101% Cocotte
Vzkutku, začíná mne ten Tomb Raider prudit. Respektive mě to přestává bavit :-D Co už. Celý dnešek radím Jakovi, jak zahrát hry od Enteronu. Zlatý Kalich, 6 ženichů + 1 navíc... Hrála jsem ty hry už tolikrát a nikdy mne nepřestaly bavit. Enteron 4ever :D!

Zítra přijede ségra. A já tu mám nepřekonatelný bordel a nechci to uklízet... Hustí do mne matka a šici ostatní, ale já to prostě uklízet nebudu, protože můj pokoj obsahuje slovo můj a je moje věc, jestli tu mám třeba výbušniny. Prostě tu ten bordel bude, poněvědž ho tady... Nechci říct CHCI, ale nechci ho uklízet. Hotovo. Tečka.

Svíčka zhasla a vítr vstoupil

17. prosince 2009 v 20:13 | 101% Cocotte
Dnes už ne tak optimisticky... :) I dnešek byl však den. Každý den je pro někoho perný a každý je šťastný jindy. Ovšem já teď přemýšlím nad úplně něčím jiným, než nad radostí...

Získej srdce mé, získej strunu mou... Získej krok se mnou, nafackuju ti až ti bude špatně... Nánaná, zamilovaný song...

16. prosince 2009 v 21:38 | 101% Cocotte
Je mi Ctí být v AK Blog.cz, yuch! Díky moc :-)

Nevím, co mě to popadlo, ale mám neskutečnou radost - ze všeho. Dnešek? Naprosto nádherný.


Kukuřičný džus.

15. prosince 2009 v 19:50 | 101% Cocotte
Dnes. Byl :D :D . Ahoj, mimochodem.

Rozhodla jsem se ,že budu hodná. Že budu tolerovat, že do mne matka cpe sladké už i ušima (myslím to vážně) a že jí to budu žrát. Ostatně ona bude ta, která bude muset poslouchat "Maaamo, já vypadám jak balóóón! Musím zhubnóóót!". Nadruhou stranu cukroví peče dobré. Ale jinak bych z teho blila.

Nemám ráda Vánoce.

Ta fotka je tak příšerně barevná, že kvůli ní nosím dioptrie. Nenosím, ale představuju si, že je mám na sobě. Tak jsem ju upravila, abyste nepřišli o zrak téže.


Lolek Mačák. Nemáme ho rádi.

14. prosince 2009 v 19:20 | 101% Cocotte
Včera jsem byla na hokeju. Samozřejmě, že zase prohráli - s Ho(do)nínem 2:6. Áchjo... Krapet jsme si zabubnovala , ale ňák mi to včera nešlo. Navíc se do kotle o přestávce přisralo asi pět děcek, popadly paličky a i přes to, že neuměly bubnovat, se o to snažily. Ostuda. Pchééé :D


Madafaka.
 
 

Reklama