-Zápisy

Skáče Ti oko.

26. září 2009 v 14:11 | 101% Cocotte
Zkáza se blíží. Stahuju z Jútúbu. Zaseru si comp videama a klipama a pak si je nebudu pouštět. Hroznej pocit, mám z toho husinu.
Uličník, psychouš. Cocotte je jenom jedna, pamatuj si to! Prosím... Neber mi mě... Neber mi můj život! Neber mi moje štěstí, neber mi moje jméno, neber mi moji osobnost! Slyšíš? Čteš to! Vidíš to a děláš to! Pořád mi mě bereš, už mě to deptá, jsem jen jedna jediná... A nenechám se tebou rozkrást. A ty mě nepochopíš a budeš to dělat dál! Víš jak tyto kamarádství končí? Bereš mi můj život, který jsem začala milovat a on mi chybí... Prázdné srdce a miliony vzpomínek se mi vzdalují a schovávají se k tobě a já je chci zpět... Vrať mi je...


Do podrobna tenhle úsek vysvětlím jen na požádání a co tím chci říct též, protože bych se jinak dopustila nepěkných věcí. Nezlob se na mě, ale já už nemám nervy na to, abych snášela, jak mě kradeš a dáváš si moji osobnost na sebe, jako nějaký svetřík...


Na tom otravném fejsbuku mi v testu, který si ¨šeci udělali a mě taky zajímal výsledek, vyšlo, že jsem EMO (Nic "temnějšího" tam ani nebylo, jen hopík, barbie atd.), tak jsem se nasrala a vytvořila ve čtvrtek test "Jsi goth?" - a má úspěch, udělalo si ho už 130 lidí xD A překvapilo mě, že 70% lidem vyšlo goth a 19% jsou satanisti xD 9% dobrý začátek gothiky a zbytek jsou lidi, kteří tomu naprosto nerozumí. Pozérek ani jeden! No potěž pánbůh, co si ti lidi někdy myslí!

Probouzení

24. září 2009 v 15:07 | 101% Cocotte
Uvědomuji si, jak je život krásný, ačkoliv k tomuto "zatmění" nemám důvod. Zjišťuji, že jsem plná života, když chci, když se snažím! Však i na toto jsou potřeba patřiční lidé. A já je možná našla... Mám na mysli kamarády. Velkou spoustu kamarádů! Někteří se můžou tvářit, že mě mají rádi a rádi mě mít nebudou a někteří mě budou mít rádi a budou mi to dávat najevo. A já jsem šťastná!!

PARCHANTI! Todle je přepadení! Všichni si lehněte na zem a nikomu se nic nestane... Já jsem řek na zem, a všichni xD!

22. září 2009 v 19:17 | 101% Cocotte
Cha! Sestra mi psala na chatu fejsbúku. Asi proto(č), že nejsem na ICQ (Net mi jde do té doby, než mi někdo začne psat, pak to jak na potvoru začne vypadávat! Cha!). A chtěla, abych jí zavolala a tak jsem jí zavolala a ona se mě zeptala, jak se přidávájí fotky a dělají testy a tak jsem jí to vysvětlila. Že jsem hodná? Nevím, proč to mají tak náročně vyřešené, kdesi hledat "vytvořit fotoalbum", tož na co to je. Nenávidíme fejsbuk. Nenávidte ho taky. Cha!

Všem Vám nařizuji hlasovat v Superstar pro Finna - gothProstějováka,který bojuje o post generála hvězdné pěchoty! Ostatně více u Lumennky na blogu, tedy ZDE. Je to ten goth, který zpíval (Mimochodem krásně zpíval, nevím, proč je v Hvězdné pěchotě) po té prostějovské Gogotanečnici. Samotné hlasování se nachází ZDE, Finn musí vyhrát, ať si naše město pamatujou :D Stačí se přihlásit pod údaji z blog.cz.

Nemáme rádi moje připojení.

21. září 2009 v 20:08 | 101% Cocotte
Srala jsem se se článkem, ale po odeslání Stránku nelze zjevit a v rozesraných taky nic není (Jenom slohovka o Calibanech, která by vás nemusela zajímat). No, ve shrnutí by se dnešní den dal přehrát jako sklamání ale i radost, smutek a rozzuření, ale i veselí, trapné chvíle, ale i úsměvná místa.

Jako příklad smutku, rozhořčení a sklamání (sklamala jsem,...) si vytáhnu matiku, u které jsem zřejmě dopadla smutně, neboť pokud to bude čtverka, bude to zázrak (Já na tö nemám buňky!). Jako radostnou chvilku jsem vyhodnotila zase češtinu, kdy jsme dostali za úkol napsat reklamu na český jazyk. Nudná opakování tipu: "Bohatá řeč, jediná na světě", která zabírala čtvrtinu řádku, nebyla na místě a tak jsem se rozepsala na půl A4 (Pokračovala bych, ale nebyl čas, víc jak 3 minuty na to nebylo). Třídnímu Haluzovi se to tuze líbilo a tak mi dal jako jediné známku - za jedna! Výtlem byl zejména u části, kdy jsem předčítala "...Jejíž pravidla nám mnohdy bez úspěchu vtlouká do hlavy pan učitel Haluza", nebo tak nějak to tam bylo. Šíleně se mi ale třepaly ruce a ve chvějícímse hlase byl znám stres a strach z chyby. A hlavně myšlenky na matiku nebyly zrovna příjemné...

Sezení vypršelo. Přihlaste se znovu, prosím.

20. září 2009 v 20:29 | 101% Cocotte
"Láska může být malá nebo velká. Nenávist může být jen velká."
Ten citát má pravdu - máte lidi , které milujete, každého jinak a pak lidi, které nenávidíte. Řekli jste jim "Já Tě trochu nenávidím?" (No dobře, nevim, jestli bych někomu řekla : "Já tě trochu miluju", ale z principu)... NASRAT.

Mimochodem čau loupežníci! ;) Celej včerejšek jsem byla nalepená na novym atlase ,starym atlase a těch třech komunistickejch atlasech po rodičích a hledala ty sračky ze severní ameriky, abych si je napsala do slepé mapy, mohla se to z toho naučit a pak milostivě napsat test. No, včera jsem stihla Jižní ameriku a dnes severní. Zase máme posranou tiskárnu a tak jsem si to musela napsat v photofilteru do stažených slepých map, které stojí za hovno. A Heuréka! Mám dělat asi sto padesát věci, ještě budeme psát z matiky a já umim nic, protože za celé ty čtyři pracovní dny mojí choroby se nikdo neuráčil donést mi sešity (Ale je fakt, že jsem o to nikoho neškemrala a minulý rok mi je nosila Máša, protože se potřebovala ohřát a podívat na Kobru11). A já chcu jít koukat na suprstár, protože co kdyby tam byl další Metalista!? A místo toho čumim do blba a studuju tady ty chujoviny, co budu potřebovat do různých předmětů a je mi to všecko na nic. NASRAT.

Napadlo mě.

19. září 2009 v 19:21 | 101% Cocotte
Napsat článek. Ta otřesná fotka, na které vypadám jako dement, ale naštěstí ne jako pako (Tak vypadám na všech ostatních. Vlastně na všech fotkách krom této a té školní společné, kde vypadám nádherně, vypadám jako dement a pako. A děti se mě bojí.) Ale tahle fotka na tomhle blogu už je , takže nic novýho :P :P

Checht...

18. září 2009 v 11:46 | 101% Cocotte
*Přestává kašlat, protože bude hovořit k mnoha hříšným občanům* Dnes nastal den, kdy *Zrovu se rozkašlává* je výročí*dostává záchvat kašle a odváží ji do nemocnice*. Takže to, kuck kuck, nedopovídám xDDD

Nechybí vám, milá pacholátka, jaxem pořád žvástala o Zellerkovi? Sice ty žvásty - nic moc, ale žvatlala jsem o něm půl článku a o Terce a alkoholu a Czendálkovi dalšího půl článku a byla to celkem prdel *Rozkašlává se ještě víc a vykašlala si zuby* (A dělá si ten fejsbuk ponožky? Teď si mě přidaly mezi přátele dvě američanky?! Pche, ale to jim nedaruju, šikmookým přistěhovalkyním, které česky nikdy mluviti nebudou. Já si je fakt přidám! xD).

Před barákem máme monstrózní vyfešákovaný a megasvalnatý mladý kalfasníky (No, já je tedy ešče moc neviděla, ale obvykle to tak bývá... brigádničíme, že jest pravda?). Eh, což znamená Los Dělníkos. Před rokem nám zrobili novej La Chodníko, tak aby ho mohli rozkopati, vymyslili si zrekonstruování plynu a tak jde chodník do tyči(nek Kytkat). A já chci od nich pokoj míti, páč kdo má na ty jejich opálený skinhedský hlavy čumět, že jo?! Navíc tam jen sedí a popisují, jak se La Pachola David zasekl v Tojtojce, že je mi z teho na blutí. Popíšu vám, jak to ten tyran popisoval těm jinejm tyranům, ale páč nemám možnost vám poslati ty zvuky, budu se snažiti hvězdičkovat do článku. Cha.

Našla jsem..

16. září 2009 v 19:46 | 101% Cocotte
No, to mě podrž! Pamatuje si "někdo" moje začátky? Probírám se obrázkama mnou upravovanejma a našla jsem v tom Dokument. Je datovanej do dob, kdy jsem začínala s tímhle blogem (Než jsem ho v červnu mázla, že jo) a patří k mýmu starýmu MUSICBLOKU! Nevim, jestli se to tam vobjevilo, ale celkem se mi po těch časech stejská...

Bude

16. září 2009 v 11:40 | 101% Cocotte
Nový design. V compu ho mám už 14 dní kompletně hotovej, ale na bratrově monitoru to nastavovat nehodlám (Ten jeho novej se spálil a tak holt musíme "žít" ze staré 1024x768). Od března mi slibujou WiFinu, ale mít v rodině Ajťáka, ségřiného nastávajícího, kterej plánuje jednu věc a bratra, který sice není ajťák, ale rozumí tomu víc, než ten ajťák, co je s mojí sestrou, a ti dva se navzájem nesnáší, tak to je o držku.

Můj nový deník se plní dojemnými zápisy o nenávisti.

Zjistila jsem ,že bych neměla brát všechno tak vážně. Odráží se to všude... Stýská se mi po prosinci, po nudném Silvestru! Plná dojmů jsem psávala na tento blog sto článků měsíčně, ty nesmysly bavili moc lidí a mě bavilo blogování. Pořád mě baví, jenom...

Samaru přestalo bavit škrábat se ze dna studny tak namáhavým způsobem, a tak si pořídila výtah a ten s ní spadl a tak tam leží zaklíněná.

15. září 2009 v 19:55 | 101% Cocotte
Proč zase žvatlám o Samaře? Šla jsem se napít do kuchyně, kde bylo otevřené okno. Předpokládám, že si někdo pořídil houpačku, protože z venku vycházely takové zvláštní zvuky... Skoro úplně stejné, jako tomu bylo v Japonském Kruhu (Co bylo v tom Americkém si nepamatuju, ale beztak to bylo podobné). Bratr konstatoval "Samara" a já konstatovala "Samara" a oba nás to napadlo ve zhruba stejné chvíli a taky jsme to vyslovili ve stejné chvíli, takže jsme to vlastně řekli zároveň (Kdo by to čekal?)!

OU-MAJ-GOD

14. září 2009 v 17:37 | 101% Cocotte
Cha! Mám nový kříž, tři (čtyři?) nové obojky a nový prsten! :P Všechno je od mámy, akorát s těmi obojky - fotr se chtěl ukázat, ale stejně... Já ho mám prostě dost! Dneska jel s matkou do Rýmařova! Pokud jste tedy z okolí Rýmařova a potkali jste ostudného skoro-důchodce a slušně oděvenou a slušně vypadající čtyřicátnici lepícíse na toho otřesného nudného a tupého důchodce, potkali jste moje rodiče. Pche. Do <|> už se vším...

Kapka optimismu

12. září 2009 v 19:59 | 101% Cocotte
Hláška dne (Dnes jich padalo rekordně mnoho, avšak nepamatuji si je):
"Mamiii, netrpí Paroubek prasečí chřipkou?" - "Určitě! Vidíš, jak mu roste prasečí ocásek? A co ta růžová pleť a tloušťka! A ta zásuvka místo nosu..." - "Podle příznaků, které popisuješ, chudáci chlapy, kteří trpí ptačí chřipkou..."

Goodbye, a word that makes me cry...

12. září 2009 v 15:56 | 101% Cocotte
Deprese. Věc, která lidem nedá spát, věc, která ničí lidi. Nemoc, zklamání, strach... A přitom ji může mít každý a skoro každý o sobě ve chvíli horších dní tvrdí, že ji má. Nikoho nenapadá, že si bere do huby věc, která mu může zničit život, která ho dožene k věcem, které by ho jinak ani nenapadly. A ani já nemám dvakrát v oblibě lidi, kteří tvrdí, jakou mají depku a že se brzy zblázní a další sračky. A neměla jsem v oblibě ani sebe, protože tohle jsem si do huby vzala několikrát. Lituji toho, ale nenadělám nic. Ty dny, kdy chodíte od webové stránky k webové stránce a beznadějně hledáte pomoc, nespíte, nejste schopni přemýšlet, protože je to extrémně vysilující, z jídla se vám dělá zle... Vracely se a vrátí se znova. Napadá mě jen, že bych mohla být optimističtější, že... O životě hovno vim a soudím, že dělám věci, které mi na ostatních vadí. Kurva, a proč?
Jsem jenom děcko a všichni, kdo to doteď nepochopili... Tohle je nechutná hra. Denně se zavírám na hajzlu a dvacet minut si tam poplakávám. Neptejte se, proč. Jen snad, že bych naliskala fotrovi. Je tu teĎ pečenej vařenej a vypadá to, že budu mít "Staronového" tatínka. A já nechci, aby se vrátil. Všechno, co se tu dělo, když tu bydlel se tu bude dít zas, já nebudu schopna normálně přemejšlet, protože budu jen přemejšlet, jak ho nasrat, jak ho sesadit z koně, jak ho poslat do prdele, jak mu viditelně říct, co si o něm myslím. Až mě zase v noci bude vytahovat z postele, protože jsem nezavřela klavír (Ano, tohle dělal, protože na klapky se přeci práší a pak se klavír poškozuje) a jak na mě bude řvát, když zapomenu zhasnout v koupelně (šetříme energii, ale přitom máme peněz jak prase a navíc tatíček si pořád cestuje, že jo), jak mě seřve za to, že jsem neodnesla prázdnej talíř ze stolu(Ať si ho odnese sám) anebo, že jsem nepoděkovala za večeři, kterou ON nikdy nedokázal uvařit (Nedokáže vařit, nedokáže nic. Tvrdí, že se namáhá v práci HLAVOU a jenom vysedává v klimatizovaném kanclu a čumí do blba, dokud si někdo nepřijde zjistit informace o spojích.) Dělá HOVNO a dělá za sebe Boha a já nechci, aby byl s náma. Nechci, aby pořád dolejzal a nemám náladu na to, jak ráno vstanu z postele a ten kripl bude čekat, až mu někdo uvaří čaj, protože to pomalu ani neumí. Jasně, že jsem psychicky vydeptaná, protože to je jenom začátek. A já nechci, aby... Do prdele už se vším!

Jebat Opavu pro našu zabavu...

11. září 2009 v 15:19 | 101% Cocotte
Facebook mi silně připomíná Poštu pro Tebe. Někoho si vyhledáte, přidáte a pak jste všichni šŤastní. Samarka začíná být HODNĚ, HODNĚ cholerická. A nikdo to nedokáže pochopit! Dnes mě nasralo dvě stě čtyřicet osm věcí (A ještě víc!). Dneska jdu na Joint.

Ungele Bungele Puc... Cha!

10. září 2009 v 16:04 | 101% Cocotte
Nějak mě to začíná všechno štvát. Jsem dítě a nikdo to nemůže pochopit... Proč po mně pořád někdo něco chce?

Hraní Nightwish na rozladěný klavír, Rancid na kytaru bez strun (A rozladěnou) a uklízení zdarma.

8. září 2009 v 16:38 | 101% Cocotte
Ano, dnes byl dramaťák! Kvůli němu jsem nucena aktualizovat si Facebook (Ačkoliv se mi tam VŮBEC nechce). Byli jsme tam my - Pointík I. (Tzn. Sekunda) a Point, začneme konečně pracovat na nějakém pořádném společném divadlu. Ale ten neskutečný svinčík tam... Museli jsme jej uklidit (A já a uklízet ... To nejde dohromady xD). Krapet jsme se snažili a pak jsem sedla k tomu rozladěnému klavíru a zahrála Nightwish - Nemo, Caliban - The Awakening a nikdo to neznal. A pak jsem se snažila hrát na nejrozladěnější kytaru na světě a pak aji na Banjo xD! Banjo jsem v rukou nikdy neměla, takže to byl trapásek (Ještě, když mu chyběly struny) a na kytaru se dalo jenom brnkat na dvou strunách (Vích jich tam ani nebylo, beztak) a dělali jsme hrozný blbosti (A to nemluvím o tom, že Honza rozmlel brambůrky, dal do nich vodu a každému nabízel... Fuj). A dokonca mám na FB jednoho ¨přítele (Ostatní jsem poslala do prdele xD)! Konkrétně Evičku... Navíc nikdo s Fejsbukem neumí (Též komické). A fuj, fejsbuk. Fuj. xDDD

Blbosti, divné pocity, úvahy a jiné výplody mé fantazie

7. září 2009 v 15:12 | 101% Cocotte
Aneb minulý týden. Včera nebyl den. Včera byla neděle. A tu jsem plánovala prospat, ale nějak mi to nevyšlo. Když to vezmu postupně od soboty do pondělí (Jdu pozpátku a od soboty, protože na neděli se*u), je to celkem zvláštní. Tak třeba v sobotu jsem si změnila úvodní zvuk při spouštění PC (Pusťt e si v adresáři Windows>Media "Notify" a pak si to v něčem obraťte <Např. v programu Audacity>. Tohle jsem měla při spuštění a klasické Notify jsem měla při vypínání. Jestli se to vůbec jmenuje Notify. Zní to velice zvláštně). Teď tam mám při spuštění Andyho "Ble" ze songu od Calibanu - Stop Running (Konkrétně 2:16 - je tam skvělé BLE! :D). Zkoušela jsem to i obrátit v Audě, ale znělo to... Zvláštně. Tak jsem si tam nechala Notify. Ale asi si tam dám začátek 24 Years, až budu schopná rozluštit to jeho řvaní (Fakt to nejde a texty jsem nenašla). A teď mě napadlo, že bych si mohla na Ukončení systému Windows dát první dvě vteřiny "Break stuff" od Limp Bizkit. Já jsem ale chytrá xD Pak jsem si v PC vytvořila složku "Depresivní" a naskládala tam skoro gíga těch sraček, jak mě skoro vždycky rozbrečijou (A poskládala jsem je tak, aby se střídala rychlá a pomalá, depresivní (Takže např. Goodbye od Cališů a hned za tím Lucky Boy ze Samotářů). A matka byla na Dračích lodích (To jest sračka na místní přehradě) a viděla tam Lenku, teda podle ní to byla Lenka, takže zdravím Lenku xD!

To je Kurt Kombajn?

5. září 2009 v 16:16 | 101% Cocotte
Mám na angličtině nalepenou samolepku s Kurtem... Jak se jmenuje příjmením, je soutěžní otázka xD Kdo uhodne, nic nedostane xD A kdo neuhodne, taky nic nedostane! Lenka popadla moji angličtinu a řekla: "To je Kurt Kombajn?" a já na to: "Byl". Není to poprvé, co si lidi spletli Cobainovo příjmení (Naposledy včera matka: A ten Kombajn na angličtině je ten, jak se předávkoval, že?). Vlastně bych mohla přidat rubriku "Matčiny hlody", zase se mi toho za ty tři měsíce spousty nahromadilo xD. Chodím po blogách a píšu hrozný blbosti (Už ZASE za mě myslí mozek). Veškeré žvatlání jsem nakonec vzdala, okomentovala tři blogy a zavřela všechny ostatní záložky (Probíhá to u mě tak, že si otevřu moje oblíbené blogy, rozečtu si články <Všechny> a pak současně píšu všem komentáře <teda skoro všem, někdy mě nic nenapadá>. A pak zjišťuju, co je blbost a postupně ty záložky zavírám xD).

Cha. A teď si čtu článek u Lumennky... Co by se dělo s blogem, kdyby umřela (No, samozřejmě, že by to tam napsal Finn...). Když jsem nedávno kamsi šla (No , nedávno to nebylo, bylo to někdy teď xD a vlastně jsem se vracela ze školy (!?)), nevnímala jsem okolí a probraly mě až brzdy auta, neboť jsem vstoupila na přechod a ani o tom nevěděla. Ta babka, co řídila tu zelenou káru, naštěstí nebyla ještě tak stará, aby na mě začala ječet: "Jsi normální?", jen zakroutila hlavou. A hádejte, co mě napadlo? Blog. Konkrétně, co by se s ním dělo. Nikdo, krom ségřiného kluka nezná moje heslo a ten zas nezná můj blog, navíc by ho ani ve snu nenapadlo sem napsat. Ale kdyby sem za mě někdo napsal: "Samara umřela" - věřili byste tomu? Očekávám, že Ne (jen tak mimochodem, já bych to sem nenapsala). Kdybych se víc, jak tři měsíce neukázala, znamenalo by to, že něco není v pořádku... To je asi jasné (Ale zas může vypadnout net, můžu zapomenout heslo...). Asi by to tu umřelo, stejně jako já. Pche. Pořád jen smrt xDDD
A nic už mě nenapadá. Přemýšlím, že bych napsala ctěné osobě, páč jsme si už nepsali tak týden xD Tak já to jdu rozpočítávat xDDD Ahoj... A né, že vás něco přejede!

Lááááááájf-is... túúúúú-šóóóóóóóóórt... Jáááááááááj

4. září 2009 v 19:19 | 101% Cocotte
Blebleblebleble.

To jest pozdrav.

Děsivě extrémně mě serou ty hvjezdičky u článků. Chcu tam lebky! Anebo kříže! (Anebo anketu: Určete debilnost článku! Pět lebek = Maximální debilnost, půl hvězdičky = Skoro maximální debilnost xDDD)!

Cocottička bude blinkat... Fuuuuuj, róm jeden otravnej

3. září 2009 v 17:06 | 101% Cocotte
Pacholátka, kuzlátka a děťátka...

Cocottička blinká... Teda bude...

Když mám už ty ichtylní narozeniny, kde mi pět lidí sežralo všechny gumové medvídky, které jsem dotáhla do třídy, tak bych si mohla zasloužit aspoň trochu klidu! S Leňou jsme se domluvily, že půjdeme na kofolu (Fakt JEN na kofolu). Vzala jsem si moje úžasné krajkované šaty, černé silonky (Nikdo nemusí vidět tu jizvu, jak jsem si ju včera OMYLEM udělala na noze, že jo...) a ty skoro¨-glády, kabelku s lebkama z Terranovy (Za tu se stydím, ale mám ještě jednu, která se k těm šatům nehodí a ostatní mají debilní barvy... Třeba ta růžová xDDDD) a sedly jsme ke Kocourkovi... Pak jsem ju "Pozvala" do parku (:D Romantické místo xDDD) a já chtěla na jednu lavičku, která byla obsazená a seděl tam cikán s kamarádama (¨Hnusnej cikán). Projdu poprvé, řve na mě, jak se jmenuju. Chvíli jsme si sedly kousek od nich a čekaly, až nám tu lavku uvolnijou, protože byla fakt na dobrym místě. Projdu s L. podruhé, pořvává na mě, že černá se k černé hodí (Ano - já bílá jako stěna, s černými šatami, silonkami, botami, vlasy a doplňky <A křížem xD!> a on černej jako uhlí a k tomu hnusné hopy hop hadry) a odkud jsem. Potřetí jsme ani neprošly, sedly jsme ke kinu a čekaly, až VYPADNOU, ten cikán se zvedl, přišel a řekl: "Líbíš se mi" a já "A co já s tím?" (Btw. bylo mu tak dvacet), on: "Jak se jmenuješ? Já nějakej Michal" já: "Samara", on: "A odkud jsi?" já: " Z pekla". Otočil se na Lenku a pravil: "Ty jsi normální, že jo? Odkud je?" a pak jsme mu začaly tvrdit, že jsme lesby (Naneštěstí ani jednu z nás nenapadlo se obejmout) a po chvíli vtírání dal pokoj (Naštěstí). Pak jsme to místo VELKYM obloukem obešly a šly každá domů (Lenka: "Však by tě v nejhorším jenom znásilnil"... - mám popsat můj tip? Něco mezi Andym z Calibanu a Radimem z Rattle Bucket, něco mezi Zellerem a Czendou xDDD Ale Denis z Calibanu taky ujde xDDD A Evička mi dokonca řekla, že je Andy hezkej a pojede se mnou na Caliban, až tu budou! Jupí xD).

Rozhovor se šmídou

2. září 2009 v 19:37 | 101% Cocotte
Ze začátku luxusní, ale potom nějak přestal chápat xDDD Nemám mu to za zlé (Samozřejmě s mojí orientací tam vtipkuju, jen mu nechcu zas říkat "NE", neboť je mi ho líto! Jinak ať holka nebo kluk, když ho/ji budu mít ráda... A doteď jsem hetero. Ale to Šmída vědět nesmí, teda beztak si to přečte.)



Šmída ‎(19:01):
čau
101% Cocotte ‎(19:02):
S peklem
Jak se máš, ctěný satanisto?
Šmída ‎(19:03):
celkem dobře
ale nepiš mi nic o satanismu do icq pls

"Ty se nedostaneš do nebíčka. Ty půjdeš leda tak do prdele."

2. září 2009 v 18:08 | 101% Cocotte
Ano, osobisexuálové (Což je osoby a bisexuálové. Ale hete nebo homo taky zdravím.). Zdravím vás. To je psycho úvod xDDD

K začátku pořád píšu "OMG". Sere mě to, ale prostě to začala používat jakási osoba (Nebo jakési osoby) a nakazily mě tím (Tvrdé Y je tam, protože ty osoby a né ti osoby. To už máme jak ti osobáci a jsme ve vlaku. To jen, kdyby měl někdo blbé připomínky). Omg, já jsem ale XDDDD

Tak začneme zítřkem. Teda včerejškem. Já jsem dneska ale tupá, to proto, že za mě myslí mozek. Z krajkovaných šat jsem měla depku, ale jak na mě krom jednoho děcka nikdo nezařval po cestě "EMO", bylo to celkem v pohodě (Sice na mě už neřvali jako ¨Samaro, spíš "Satanisto" <Já s křížem na krku...>, ale EMO by se mělo vyškrknout z abecedy. Teda ty písmenka. Je to psychárna, jak já pravím , "Psychochochocho", protože se nikdo nezměnil(Mimochodem Máša pro mě ráno nešla, neboť má za tyto prázdniny Xtého kluka, se kterým jela do PV na jinou zastávku. A stejnak se s ní nemám zájem bavit, je z ní teď velká hoperka - ano, v tom se změnila). NIKDO je vlastně i Máša, takže tak (zas takové NIKDO není, ale v mym životě to je nikdo, jenom ten, který se v zimě chodil ohřát k nám domů před autobusem a dramaťákem a kterej vystupoval o jednu zastávku dřív, aby pro mě přišel <To je sice milé, nejsem zas tak chladnokrevná. Jinak ta zastávka je od té druhé, ve které vystupuje, asi pět minut cesty>). Světe div se! Přijdu do třídy, EMO Veronika (Ano, to je ta EMO, jak je nejopálenější z těch jednatřiceti lidí a chová se jako tipická barbiena, optimistka, načuřenka. Prostě EMO, jak o sobě tvrdí) na mě hodí pohled nenávisti (Nejspíš si myslí, že ty šaty jsou EMO, ale to jsem ju sklamala) a Lenka mi oznámila, že vypadám gothicky a mě to potěšilo a Aďa možná taky říkala, že mi to sluší, ale já nevim. No, a přišel ¨Křeček (Haluza), prohlédl si mě odzhora dolů a začal žvatlat o školním řádu (Jinak nám pak rozeslal seznámení se školním řádem, abychom se podepsali. Já vytáhla svoji propisku vypadající jako kost, která má nahoře kostru-ruku s prostředníkem, on vykulil oči a mlel dál). A pak jsem vzala Leňu s Aďou k nám a čuměly jsme na japonský Kruh (Po kolikáté jsem ho tak viděla?) a já zatáhla žaluzky tak, že nebylo vidět na krok a Lenka začala histerčit a tak jsem to musela povytáhnout. Prostě PSYCHO.

A dnes? Bože. Hrozný den! Haluza nám nařídil fotku do Studentských průkazů, tak jsem po seznámení s chemikářkou a vůbec dnem na prd šla s Lenkou do města. No... Nejdřív jsem¨se musela jít dát do pořádku domů... Přišla jsem po půl třetí , nachystala si věci a s tim, že za půl hodiny se sejdem a pak si říkala, že bych si mohla vzít třičtvrtní kalhoty (Když mám tak krásně neopálené nohy, že jo). Tak jsem se dávala do pořádku, pak se OMYLEM (Opravdu omylem) řízla do nohy a nemohla najít náplast... Nemusím popisovat všechno, ale až jsem ju po půl hodině konečně našla (A vzala si kalhoty, protože moje pravá noha je jakási zalepená xDDD), vzala jsem si pití, sedla na chodbu a začala si vybírat boty (Mimochodem s Lenkou jsme to posunuly až na půl čtvrtou), pak si sedla a kabelku jsem položila vedle sebe, pak jsem si myslela, že se kočka vychcala na schody a tak se musela jít převlíct (Do obyč. džín, takže jsem vypadala jako Metalista- Amatér xDDD) a pak jsem zjistila, že schody jsou od mé "úžasné" Poděbradky. Bééé xDDD

Pak jsem se nechala jít vyfotit (Fakt krásná fotka <Nevim, jestli to myslim ironicky, ale mohlo to být horší xDDD>) , šly jsme do papírnictví pro nějaké sračky do školy a pak jsem šla doprovodit paní L domů... Z té vylezlo, že díky mým zítřejším stým narozeninám mě chce vytáhnout ven (Zřejmě do nějaké putiky xDDDD) a mně došlo, že musim s rodiči na pizzu (Bože, proč???). Nesnáším narozeniny. Všichni si myslí, že potřebuju dárky k životu. Jasně, že je to milé - už to, že si na mě někdo vzpomene (xDDD), ale já jsem ten tip člověka, co tohle slavit nepotřebuje, co si myslí, že jsou vánoce k ničemu atd. (Což neznamená, že mi vadí, že to slaví ostatní... Naopak. Ale prostě je to tak xD a hele, básnička xD). Neumím vysvětlit pocit, který z narozenin má. Ale něco se ode mě očekává a já s narůstajícím věkem vím, že nedokážu splnit to, že jsem zodpovědná osoba. Já jsem děcko. A budu ještě dlouho.

DĚLAJÍ SI PRDEL?

31. srpna 2009 v 19:58 | 101% Cocotte
Já mám co dělat, abych do školy vstala v půl sedmé... A teď čtu, že nám v sedm bude začínat škola? Nám, sekundičce xDDD Na základní škole bychom byli teprve sedmáčci xDDD V půl šesté vstávat? Po ránu aji přes den vypadám jak zombík, ale jako v devět kvůli tomu, abych se ráno vůbec probudila, chodit spát nebudu!!!

Ale zas máme jenom do půl třetí (To ten rozvrh z Primy je 3x horší xD)...

Dneska jsem byla u Deichmanna a bylo v plánu koupit si glády, ale vypadala jsem v nich jak vesničan (Nemá to být urážky vesničanů jako takových, ale těch z písničky od Vysrané fixy), tak jsem si koupila cosi podobnýho gládám <Ale nižšího>, černý silonky a v Gatu černou mikinu a zítra si na sebe beru ty úžasné krajkové šaty!

Jestli to někoho zajímá, ještě jsem si koupila korkovou nástěnku a nástěnku , na kterou se dá napsat chujovina tou fixou na tabule a pak se to maže xDDD Už tam mám předsevzetí na školní rok (Naučit se činsky, víc fandit baníčku, přestat předstírat zácvhat kašle v hodině aj.)... Ale né, že by se mi to chtělo plnit (Jen do baníčku se pustím!).

Tak já jdu...

To je mi ale vtip!

30. srpna 2009 v 20:45 | 101% Cocotte
A já ho neřeknu, bo je to tajemství :P. Dneskaj jsem se válela u Sims! Zrobila jsem tam rodinku jménem Nudných, nastěhovala je do bytu Nad Stráží a když už mám ty vývojářské cheaty, klikla jsem levým shiftem nejdřív na jednu postavu, kde jsem stlačila Spawn > Rodneyˇs Death Creator a pak jsem ho nechala zabít na úder elektrickým proudem, pak jsem poklikala cheat "Unlock cosi" a zavolala Smrtce a dala jí tisíc simoleónů, nebo jak se to jmenuje a ona mi vrátila místo té postavy zombíka. A manželka se s ním znovu zasnoubila a pak jsem na Death Creatoru vybrala : "Die of Old Age" a ten zombík chcípl a vdova se třemi dětmi si vzala souseda a nastěhovali se do jednoho hnusnyho baráku a jmenovali se Trapáků a ten pan Trapák měl taky tři děti a ony se navzájem neměly rády. A pak jsem chtěla, aby na ně na všechny popadal satelit (Pomocí toho Death Creatoru, samozřejmě xD) a nestihla jsem to a šla sem. Ale koupila jsem jim helikoptéru, tak doufám, že to jde, aby spadla (A když ne, něco na to stahnu anebo vymyslím xD) a ona spadne při rodinném výletě. A pak se tam, do toho baráku nastěhujou bezďáci (Samo je předtím vytvořím) a stáhnu jim injekční stříkačky a udělám komix a hodím to sem. Teda, pokud mě to zase neomrzí (Mám tam dědinu a komplet je to ¨plné rodin gothiků a jak mi docházely hadry a vlasy, tak všeci vypadajou stejně a navíc mají stejny jména <Samara, Sadako, Cotterine, Ježibaba...>, a dycky jim jak debil vybavím barák a aji jim do toho něco postahuju a pak mě to přestane bavit a tak du hrát Mafiju anebo Vietcong).

A já jdu na mp3sko a pak jdu poslouchat Goodbye. Tak Goodbye...

Ä tohle není vtipnej článek!!!

To je článek k smíchu!!!

Už se těším na Jelenu. Ironicky. Nepochopíte. Možná teda jo. Ale není to důležitý. Jelena je ruska, co nás učí občanku a nevim, jak ji mohli vzít na gympl, když neumi česky. Ale tak to je.

To je veselé!

29. srpna 2009 v 17:59 | 101% Cocotte
Zdar výtržníci xDDD

Nakonec to dopadlo tak, že mě vyhodili, já ukončila všecky čtyři rozhovory (A teď jsem přišla a třikrát mi to napsalo: Tak ahoj :D) a šla jsem na balkon, ale jaksi na mě zavolal noťas a já si všimla, že tam mám rozehraný Vietcong! Cha! A nikdo mě od něj nedostal (A ani se o to nesnažil!) a pak jsem asi deset minut cvičila a pak odešel bratr a já jsem tady XDDDDD

Nejvtipnější na tomhle blogu je, že tu mám design z toho hnusného blog.cz šablonování a ono to aji není zas tak hnusné, jak by se to mohlo zdát, akorát se mi to nelíbí. Ale lepší tu není, leda ten s kytarou a ten zas je divnej, takže je to divné všecko (Cocottynina logika perlí :DDD). A já se na dyzajn můžu akorát vykuckat. A za chvilu zas přinde bratr, to je hrozny a zas půjdu pryč. A štve mě, že píšu tak, jak píšu, protože můžu psat líp. A moje babička šla do kostela a já chtěla jít za ňou k ní a ona se vrátí až za čtvrt hodiny, tak tu mám patnáct minut čas. A možná aji dvacet, jestli se staví v obchodě. Ne, nejde mi psat tak, jak chcu, abych psala. Protože mě nikdá nikdo nepochopí. Beztak. Určitě. Ne... Kurňa!

To je hrozné, přemýšlet nahlas. Teda jak se to říká, když přemýšlím a není to nahlas, ale píšu? Asi bych to nazvala: "Psané přemýšlení", to je aji vystižné, akorát to nedává smysl, možná. A teď si tak prohlížím zase stránky Calibanu (calibanmetal.com) a vždycky se seknu u té fotky, jak tam Andy vypadá jak EMO a mě se z něj chce zvracet, protože je to ostuda. Zítra tam beztak bude nová fotka a tam bude mít modrou patku a na krku pověšenou žiletku, jak to dělají Hippies a EMO to od nich skopírovalo. Anebo bude mít ty vtipné pruhované návleky, co byly beztak tuhle v Bravu a jsou děsně EMO. Nevím, jestli byly v Bravu, ale nosí je kamarádka a všichni jí říkajou, že je EMO a jí je to u prdele. A Bravou podporujou EMO. A teď přemýšlím, proč přemýšlím. Nad těmahla věcma, teda. A ta Andyho EMO fotka je tady: Blé. Andy je ten pajtaš uprostřed v tom zeleném tričku, jak by ho nesmetl býk, protože býci jedou po červené a zelená není červená, že jo. Ale krev je červená. No, a možná, jak se EMO řežou, tak by si ten býk myslel, že je Andy EMO a krev je na rukách pod tím tričkem a korzetem a bůhvíco má ještě na sobě, aby vypadal víc EMO a hubeně. A protože se Andy beztak řeže a krev je červená a ta je pod korzetem, tak by na něj ten býk šel, protože jak by si Andy sundal tričko, tak by byl rudej. A pak by byl rudej zlostí. Chachá. Ale je hezkej, jako Andy. Když ze sebe nedělá módní ikonu ve stylu "Pajtaš z IN časopisu" (Význam toho, kdo je pajtaš, si přečtete asi v Deniku Ostravaka, mám všechny díly a čtu ho ted znova, tak to teď používám. Ale zhruba je to prostě ČLOVĚK a pajtaška ČLOVĚČKA.) anebo EMO. A když přemýšlím, tak když ze sebe někdo dělá EMO, tak ze sebe dělá EMOře a máme z toho oceán. Juh, jak je ten svět velký. Vůbec.

A ono za chvíli přijde babička a já půjdu za ňou zeptat se, jak se má pan farář. Už jsem ho dlouho neviděla, asi proto, že nechodím do kostela. Teda byla jsem tam s Lenkou ve středu, nebo kdy, ale to byl zavřenej a tak jsme byly jen v předsíni a tam měli náboženské řeči, které jsem nějak nepochopila. Třeba, že máme rozdávat úsměv a to mi nejde. Ale rozdávám facky, jestli někdo chce.

Dobrou.

A ne, tohle není vtipný článek. Jen se snažím přemýšlet a to jde stěží.

A s tim pajtašem Andym si to ještě vyřídím. Teda možná.


Cocottynku zase jednou chytl rapl

29. srpna 2009 v 14:04 | 101% Cocotte
Všichni jsou smutní! A já jsem teda taky smutná. Všechno je ve vzduchu a já mám zase ten plačivej rapl. Do deseti minut přinde zas ta bráchova holka, vyhodí mě, já zmiznu na balkon a budu tam pofňukávat, pak přijde babička, začne se vyptávat, co je, zavolá matku, ta se mě taky začne vyptávat, co je, já řeknu, že nic, sednu si na zahradu, začne pršet, kočka uteče do chodby, já přijdu domů a matka se mě znova zeptá, co je a já: "Kamarádi mají problémy" a ona: "A jací" a já "To je jedno". Konkrétně tři! Ale ten jeden má opravdovej problém(A věř tomu, jestli si to čteš, že mně je to fakt líto, jenom nevim, co na to mám napsat). A t eď otravuje Radana, že mi chce zavolat a pak bysme si pět minut povídaly o ničem a pak bych šla pryč a ona by se nasrala. A já jsem smutná, protože jsou všichni smutní a nejsmutnější na tom je, že mně nic není (Jenom ti můžu říct, že bratr dopadl ještě hůř a kdyby bydlel u otce, má za sebou 20x útěk z domova a 30x sebevraždu). A jak jsou všichni smutní, tak já jsem beztak smutná z toho, že je to všechno smutný a fňukám tu jak želva a pak přijde brácha se svou holkou a uvidí mě, jak tu želvim a začnou se vyptávat, co zas je a já se naseru.

Konec depresivního článku.

Jdu na balkon, teda až mě vyhodijou. Do té doby snad přestanu fňukat.

Huhule muhule... XD

28. srpna 2009 v 16:41 | 101% Cocotte
Hehe, tak jsme byla na tom rock koncertě, vlezli jen 40, no nejdi tam :D

Cha. Nó, a včera tu byla Mňága a žďorp! V Parku a zadarmo! Slyšela jsem to z toho divnýho prosklenýho, co se tytuluje na Okno a šla tam máma s babičkou (O důvod víc, proč tam nejít, žejo). Prej to bylo super (Což věřím), co mě ale zarazilo, tak že babička seděla na lavičce a perlila... Konktétně zvedala ruce nad hlavu a dělala "Wáááá" a snažila se zapadnout. No, snad ji tam nikdo nepoznal, máma si prej od ní odsedla xDNo chápete to? Lence se líbí Zeller xD Teda, jak byla u bratra v Irsku, měl tam jakyhosi kajoša, co byl Zelleristovi hrozně podobnej a Lenička se nám zamilovala! Kdo by to řekl? (Pořád ale musím myslet na moji aktivní babičku, příští rok ji vezmu na Rock 4 People! xD To se jí určitě bude líbit Elektrick mann, tak jí ho pujdu pustit!) A ona je Lenka na šamóóónky, takže ju seznámim s Czendou z Cocottů a pojedem na cocokoncert! (Bez urážky chudáčka Czendaalka!). Lenka bude ještě zamilovanější, až ho pozná a bude se mnou jezdit po celé republice za šamponkama, kteří rači hrajou na kytaru, než na nervy...


Víte, co mě štve nejvíc? Že já se těším na konec prázdnin a teď chci znova prázdniny! Nějak jsem si zvykla na červenou rtěnku (Není zas tak sytě červená, ale na mym bílým xichtě podtrhuje cosi, co není bílé) a teď si ju nebudu dávat, protože Avon nebo co to je nějak nedořešil, že s tímhle se nedá chodit do školy. A taky si nebudu lakovat nehty na tak tmavě zelenou, že to ani není zelená. To zas půjdu na nudnou černou, která je hned po modré a bílé (Ano, Baníček ♥♥♥) moje nejoblíbenější barva a zas na mě budou pokřikovat EMO, protože EMO si lakují nehty na černo a já taky. A přeci se nebudu lakovat na červeno, když mi to nesluší nebo na jinou barvu, která se mi nehodí k hadrům (Jenom ta zelená, ladí mi k očím, ale to nikdo neví :P). A taky nebudu nosit můj kříž, protože by mi ho všichni beztak nezáviděli a to by bylo smutné, protože je boží. A teď otravuje nějakej francouz, tak ho jdu vyfakovat a pak možná udělám ostatní rozcestníky a na design kašlu. Stejně je tento tak hnusnej, že jinej by byl ještě hnusnější. Muhehe.




A teď přemýšlím, jestli tohle není až moc ulítlé, protože když píšu moc ulítle, znamená to, že se za chvíli naštvu a budu psát pět vykřičníků v jedné větě. Teda za jednou větou, pak už to není věta. A věty spasí světy. To bylo v jedné hře od Enteronu. A to je dobrá hra, takže to bude pravda.
 
 

Reklama